Inflace se uklidnila. Ale co Vaše úspory? Past spořicích účtů

Inflace už není hlavním tématem zpráv jako před dvěma lety. Po dramatickém období posledních let se zdá, že se situace uklidnila. Mnoho lidí si proto řeklo, že mají vlastně vyhráno, peníze mají uložené na spořicím účtu, něco vydělají na úroku a mohou být v klidu.

Jenže právě tady se často skrývá jeden velký omyl.

Spořicí účet totiž není nástroj, který by měl dlouhodobě chránit Vaše peníze před inflací. A v době, kdy úrokové sazby postupně klesají, může držení většího objemu úspor na spořicím účtu znamenat reálnou ztrátu jejich hodnoty.
Abychom pochopili proč, je dobré si krátce vysvětlit, jak spořicí účty vlastně fungují.

Spořicí účty nejsou investice

Mnoho lidí má pocit, že banka jim nabízí úrok proto, aby zhodnotila jejich peníze. Ve skutečnosti je to spíš vedlejší efekt měnové politiky České národní banky.

Česká národní banka totiž reguluje ekonomiku pomocí úrokových sazeb. Jedním z jejích hlavních nástrojů je takzvaná dvoutýdenní repo sazba. Za tuto sazbu mohou komerční banky ukládat své volné peníze u centrální banky.

Když chce ČNB brzdit inflaci, repo sazbu zvýší. Banky pak mají motivaci získat více peněz od klientů, a proto nabídnou úrok na spořicích účtech. Lidé místo utrácení raději peníze odloží na účet, ekonomika se zpomalí a inflace začne klesat.

Spořicí účty tedy ve skutečnosti pomáhají regulovat ekonomiku, nikoli dlouhodobě zhodnocovat úspory domácností.

Inflace zpomalila, problém ale nezmizel

Možná si vzpomenete na období po covidu, kdy spořicí účty nabízely úroky kolem pěti až šesti procent ročně. Na první pohled to vypadalo velmi dobře.

Jenže inflace tehdy dosahovala přibližně patnácti procent ročně.

To znamená, že reálný výnos spořicího účtu byl stále hluboko v mínusu. Pokud jste měli úrok šest procent a inflace byla patnáct procent, Vaše peníze reálně ztrácely přibližně devět procent hodnoty ročně.

Na účtu jste sice viděli vyšší číslo, ale za stejné peníze jste si mohli koupit stále méně a méně věcí.

Dnes je situace jiná. Inflace sice výrazně zpomalila a pohybuje se v jednotkách procent, současně ale klesly také úrokové sazby. Česká národní banka postupně snižuje repo sazbu a banky na to reagují poklesem úroků na spořicích účtech.

Výsledek je jednoduchý. Inflace sice klesla, ale úroky na spořicích účtech klesly také. Reálné zhodnocení úspor tak zůstává velmi nízké nebo stále mírně záporné.

Proč úspory mohou ztrácet hodnotu

Největší past spořicích účtů spočívá v tom, že lidé často zaměňují bezpečí za jistotu.

Spořicí účet nabízí přesně to, co máme rádi, a tím je jednoduchost, bezpečí a okamžitou dostupnost peněz. Proto je ideální pro finanční rezervu nebo krátkodobé peníze, které můžeme potřebovat v nejbližších týdnech či měsících.

Problém nastává ve chvíli, kdy se z něj stane hlavní místo pro ukládání dlouhodobých úspor. Peníze na účtu sice zůstávají bezpečně uložené, ale jejich kupní síla se může v čase postupně snižovat.
 

Spoření není totéž co investování

Je dobré si uvědomit jednoduchý princip: ne všechny peníze mají stejný úkol.

Krátkodobé peníze patří na spořicí účet, mají být zkrátka bezpečné a kdykoliv k dispozici. A pak jsou peníze, které nebudete potřebovat několik let, ale mohou být v nástrojích, které mají větší potenciál dlouhodobě překonávat inflaci.

Tyto investice mohou v čase mírně kolísat, ale právě delší investiční horizont umožňuje, aby peníze pracovaly výrazně efektivněji než na běžném spořicím účtu.

Dobře nastavené osobní finance proto obvykle stojí na kombinaci krátkodobé rezervy, střednědobé nástroje a dlouhodobé investice.

Pokud si nejste jistí, jak takové rozdělení nastavit právě pro Vaši situaci, může být dobré probrat to s profesionálním finančním konzultantem. Ten s Vámi projde Vaši aktuální situaci, vysvětlí jednotlivé možnosti a pomůže Vám rozhodnout se, jak s úsporami pracovat tak, aby dávaly smysl dnes i v budoucnu.

Protože platí jednoduché pravidlo: Spoření je odkládání peněz. Investování je budování majetku.