Strategie Nobelovy nadace
Nobelova nadace – představení léty prověřené investiční strategie
Nobelovu nadaci není třeba více představovat. Každý z nás jistě slyšel o každoročním udílení prestižních cen za fyziku, chemii, medicínu, literaturu či světový mír. Každý rok se vyplatí přes 10 milionů švédských korun na odměnách pro vítěze v jednotlivých kategoriích. Napadlo Vás ale někdy, z čeho se štědré finanční ceny nositelům Nobelovy ceny vyplácejí?
Pojďme se na Nobelovu nadaci podívat od začátku…
V roce 1895 odkázal této nadaci svůj majetek významný švédský průmyslník, a mj. vynálezce dynamitu, Alfred Nobel. Předpokládal, že finanční ocenění bude vypláceno z výnosů, kterých investováním dosáhne a bude se tedy jednat o jakési perpetuum mobile.
Majetek, který nadaci odkázal, se na počátku zdál téměř nevyčerpatelný. Jenže už po 50 letech se ztenčil na 1/3 své původní hodnoty a nadaci tak hrozil zánik. Alfred Nobel totiž ve své závěti určil, aby byl svěřený majetek investován pouze do „bezpečných“ a konzervativních cenných papírů, především do státních dluhopisů Švédska.
Alfred Nobel ale zapomněl na velmi důležitou investiční skutečnost. Nevzal v potaz riziko inflace, a tedy to, že státní dluhopisy dlouhodobě inflaci nebudou schopny pokrýt, natož překonat. Z dlouhodobého pohledu totiž pro naše finance není největším rizikem krátkodobé kolísání na kapitálových trzích, ale právě růst inflace.
Co nakonec Nobelovu nadaci zachránilo?
Bylo třeba investiční strategii změnit, aby se majetek nadace dále neztenčoval, ale naopak, aby dlouhodobě rostl. V roce 1954 proto švédská vláda rozhodla o změně investiční strategie na dynamičtější, která bude primárně obsahovat akcie globálních firem, a jako doplněk státní dluhopisy, nemovitosti a další alternativní investice. Akcie jsou totiž historicky nejbezpečnější dlouhodobou investicí. Je to právě dynamická investice, která je de facto konzervativní. I přesto, že krátkodobě kolísá, tak dlouhodobě pohodlně překonává inflaci a nese zajímavý reálný výnos.
Stále více se ukazuje, že je vhodné mít své investiční portfolio dobře rozložené. Počínaje různými třídami akcií (americké, evropské či asijské), přes nemovitosti a státní i protiinflační dluhopisy, až po zlato a další komodity (stříbro, platina, ropa, pšenice atd). Čím máme delší investiční horizont, tím větší poměr akcií můžeme do portfolia zařadit, a to stejné platí i naopak.
Právě díky změně investiční strategie se hodnota majetku Nobelovy nadace už v roce 1991 vrátila na svoji původní úroveň, aniž by se kdykoliv přerušilo čerpání finančních odměn. Dnes je reálná hodnota samotné nadace 5,17 miliardy švédských korun oproti 1,83 miliardy z roku 1901, a to dokonce i přes to, že každý rok se 4 % z tohoto majetku odčerpají na výplatu cen. 96 % majetku nadace totiž dále tvrdě pracuje v pečlivě rozloženém investičním portfoliu, aby majetek nadále rostl, a mohli jsme tak i za další desítky let náležitě ocenit významné světové osobnosti a jejich unikátní objevy.
Závěrečné poučení
Nicméně většina českých domácností zachází se svými úsporami stejně jako Nobelova nadace před téměř 70 lety. Své úspory nechává ležet na běžných a spořících účtech, či stavebním spoření, aniž by si uvědomila, že tyto produkty jsou určeny pouze pro krátkodobou rezervu. Je totiž propastný rozdíl mezi spořením a investováním, zejména v dlouhodobém horizontu. Je to jako příměr, že po městě se dobře pohybuje pěšky (spoření), ale do Říma bychom nejspíš využili auto (konzervativní investice) nebo ještě rychleji letadlo (dynamická investice). A ačkoliv v letadle můžeme zažít občas turbulence (kolísání hodnoty investice), do cíle nás téměř s jistotou dopraví, a to za nejrychlejší čas (nejvyšší dlouhodobý výnos).
Právě proto strategii Nobelovy nadace velmi často využíváme v investičních řešeních pro naše klienty, a to prostřednictvím unikátní investiční platformy Edward. Pokud i Vás zajímá více, ozvěte se a rádi se s Vámi nejen o strategii Nobelovy nadace pobavíme.
